První postní neděle

Sice je dnes už druhá neděle postní, ale při mši svaté mě napadlo, že bych vám mohla prostřednictvím spolčácké listárny alespoň trochu přiblížit místa na kterých se staly události, o kterých se při postních nedělích čte v evangeliu, a která jsme měli možnost navštívit.

První neděli postní se četlo evangelium o pokušení na poušti:
 

Plný Ducha svatého vrátil se Ježíš od Jordánu; Duch ho vodil po poušti čtyřicet dní a ďábel ho pokoušel. V těch dnech nic nejedl, a když se skončily, vyhladověl. Ďábel mu řekl: „Jsi-li Syn Boží, řekni tomuto kamení, ať je z něho chléb.“ Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: Člověk nebude živ jenom chlebem.“ Pak ho ďábel vyvedl vzhůru, v jediném okamžiku mu ukázal všechna království země a řekl: „Tobě dám všechnu moc i slávu těch království, poněvadž mně je dána, a komu chci, tomu ji dám: Budeš-li se mi klanět, bude to všechno tvé.“ Ježíš mu odpověděl: „ Je psáno: Budeš se klanět Hospodinu, Bohu svému, a jeho jediného uctívat.“ Pak ho ďábel přivedl do Jeruzaléma, postavil ho na vrcholek chrámu a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se odtud dolů; vždyť je psáno ‚andělům svým dá o tobě příkaz, aby tě ochránili‘ a ‚na ruce tě vezmou, abys nenarazil nohou svou na kámen‘.“ Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: nebudeš pokoušet Hospodina Boha svého.“ Když ďábel skončil všechna pokušení, odešel od něho až do dané chvíle. (Lk 4, 1-13)

My jsme měli možnost strávit tuto nedělní mši svatou přímo v poušti v místě zvaném Wádi Quelt (Údolí smrti). Pod slovem poušť se mi většinou vybaví spousta písku a písečné duny. V Izraeli resp. na Palestinském území Izraele tomu tak není - poušť tvoří vyprahlé pohoří, na zemi je spousta kamení a prach a na jaře tam je i trošičku zelené trávy. Tato poušť na které se Ježíš postil se rozprostírá mezi Jerichem a Jeruzalémem (pro zvídavé zeměpisce je mezi těmito dvěma městy téměř 1000m převýšení, přičemž Jericho je kolem 250 m pod hladinou moře).

Na okrajích pouště jsou malé osady beduínů, kteří tvoří zajímavou část obyvatelstva Izraele. Beduíni bydlí v domcích stlučených ze všeho co najdou – podobají se chatičkám v indických slumech. Živí se především pastevectvím ovcí, které jim dost vynáší, ale i přesto zůstávají bydlet v chatrných boudách (nějak se nám ale nepovedlo zjistit, čím ty ovce přes většinu roku živí, když tam není žádná tráva). Další výnosnou činností je prodej všeho možného turistům – např. šátky a šály různých barev a druhů, korálí, náramků, ale i svezení na velbloudu či oslíku. (Pozn.beduíni nemusí platit státu zdravotní a sociální pojištění a nemusí děti posílat do školy, pokud nechtějí. Když už je tam náhodou pošlou tak to většinou dotáhnou docela daleko – jsou hodně nadané…).

V evangelijním úryvku je dále zmíněno místo, na kterém ďábel Ježíše pokoušel – hora Pokušení.
Tato hora se tyčí nad Jerichem a na výstup na ni bohužel nebyl čas, takže jsme si nemohly ověřit, jestli jsou z vrcholku opravdu vidět všechna království světa:) Pro lepší představu jak je ta hora vysoká – vypadá to asi tak jako když stojíte v Krkonoších dole v kotli a díváte se na vrcholek. Jinak je na ni přístup také lanovkou (bohužel jen do poloviny, ale i tak to je vysoko;) ), kterou tu kdosi kdysi vystavěl, ale cena svezení je natolik vysoká, že si to můžou dovolit jen američané (dle naší průvodkyně – konkrétní cenu jsem nezjišťovala). Zhruba v půlce hory můžete vidět řecký ortodoxní klášter (některá místa, která souvisí s Ježíšovým životem mají v rukou všechny možné jiné náboženství než římskokatolická církev).
 

Na závěr přidávám ještě dvě panoramatické fotky – pohled do Wádi Quelt a na zbořené zdi Jericha a pár bonusových fotek
z toho "rumraje" tam:)