Dobro x zlo

V prvních řádcích Bible se dočteme, co Bůh všechno stvořil. Podle toho, jak chápu Bibli, stvořil vše, co máme možnost jakýmkoli způsobem vnímat. Moje otázka zní: „Stvořil Bůh i zlo?“.

Co je zlo? Kde se vzalo? Stvořil jej někdo? Kde vidíme zlo? Po krátké úvaze dospějeme k tomu, že „čisté“ zlo v praxi neexistuje. Zlo se vyskytuje pouze společně s dobrem. A to jednoduše jako jeho nedostatek. Zlo si můžeme představit jako „díru“ v dobru.
Stejně jako by neexistovala díra v plotě, kdyby zde nebyl plot, neexistovalo by zlo bez dobra.

Přijmeme-li předchozí úvahy, zjistíme, že nás obklopují samé dobré ale nedokonalé věci. Klobása je dobrá, ale příliš malá. Pivo je dobré, ale už skoro vypité. A i kdybychom našli zdánlivě dokonalou věc, musíme připustit, že by mohla být ještě lepší. Tedy zlo je automaticky součástí každé věci.

Všimněme si jednoho faktu. Zlo nemůže nijak škodit, pokud nezačne napadat dobro. Pokud do něj neexpanduje. Vraťme se k příkladu s plotem. Nevadí nám malé mezírky v plotu, ale vadí nám, když někdo do plotu prorazí velkou díru. V takovém případě je třeba rozbité místo opravit a dostat tak plot do původního stavu. Stejným způsobem lze bojovat se zlem. Nedokážeme ho úplně potlačit (nějaké mezírky tu vždy budou), ale dokážeme ho zmenšovat tak, že ho vyplňujeme dobrem.

Jak tedy zní odpověď na otázku: „Stvořil Bůh zlo?“.
Bůh stvořil vše, co jest → tedy i zlo. Zmíněné „čisté“ zlo ale stvořil jen jako nenaplněný pojem, který nebyl nikdy uveden do praxe (podobně jako třeba perpetuum mobile). Zlo v praxi existuje jen jako nedostatek dobra a důvod jeho existence lze chápat jako možnost neustálého zdokonalování všeho, co je stvořeno.

Na závěr úvaha pro náročnější.
Představme si graf, který nám ukazuje kvalitu stavu veškerého stvoření na časové ose od počátku. Na počátku je stav na hodnotě nekonečně dobré. Provotním hříchem se stav dobra ve světě sníží. Náš průběh má v tomto bodě zápornou derivaci (klesá). Odečteme-li však od nekonečna libovolnou hodnotu, dostaneme opět nekonečno. Působení zla je ale z průběhu patrné. Z průběhu je ale patrné i přibývá-li dobra – průběh má kladnou derivaci (roste). Záporné derivaci odpovídá skutek hříchu, kladné skutek lásky. Snažme se, aby tento průběh měl téměř všude kladnou derivaci.