Silvestr 2009

Asi není nutno psát, který den se naše sešlost na faře sešla. =o) Ano, máte pravdu, bylo to opravdu 31.12.2009... Pár „odvážných“ jedinců zahájilo náš společný večer už mší svatou a potom přesunuli svá prokřehlá těla směrem na faru, kde se dali do pilného rozhřívání promrzlých končetin. Kluci holčičímu osazenstvu uvařili čajový vývar z kuchyňské houbičky a náš počet, který čítal pět kousků, se pomalu začal rozrůstat, až jsme se dostali ehm...no, potom jsem to už přestala počítat...=o)

Otevřela se lahvinka vína, začali se pojídat nekonečné zásoby jídla a také se mohlo začít s naším skvěle „připraveným“ programem. Na rozehřátí jsme si dali seznamovací hry, abychom mezi sebe řádně přivítali i dvě nově příchozí a potom už jsme se mohli vrhnout na svatební pantomimu, kde jsme se dozvěděli zajímavé důvody našich svateb, jako jsou například zabíjení vánočního kapra nebo luxusní byt...=oD Potom přišlo shrnutí akcí právě končícího roku a překvapení pro Pepu, který oslavil už dvaadvacáté narozeniny. Dort s dvaadvaceti svíčkami toho byl důkazem, a protože jsme měli pořád hrozný hlad, tak jsme ho skoro celý spořádali.

Mezi tím se s námi bohužel pár lidiček rozloučilo, takže se náš počet trochu zmenšil, ale ani to nás neodradilo od toho, abychom vytáhli naše hudební nástroje, zpěvníky a vyladili naše hlasy a dali se do tradičního silvestrovského zpívání. Chvíli před půlnocí jsme se oblékli a vydali se do kostela, kde jsme se alespoň na chvilku ztišili a poděkovali Pánu za uplynulý rok. A potom hurá ven, kde už pomalu začali bouchat rachejtle, a i když v tý příšerný mlze a dešti nebylo skoro nic vidět, vesele jsme si popřáli šťastný nový rok a potom se přesunuli opět na faru, kde jsme pokračovali ve zpívání a hraní her. Aktivně se zapojili i tři příchozí a nejvíce se ujala naše známá hra „mlátička“, kterou jsme vystřídali na pohádkové postavy, ovoce i politiky. A vydrželi jsme ji hrát až do půl čtvrté, kdy nějakou moudrou hlavu napadlo, že je už opravdu docela pozdě a že je čas jít alespoň na chvíli navštívit naše postýlky, popřípadě spacáky (pro ty, co spali u Krupičků =oD). Co kdo dělal ve zbytku noci je ve hvězdách, ale docela by mě zajímalo, jak se ráno cítili, když jim budík oznámil, že je čas vstávat a vyrazit na Novoroční mši...=o) Moc děkuji všem, kteří se podíleli na vytváření příjemné atmosféry večera, a že jsem si to tam s vámi mohla opravdu užít...=o)

Lucka